Upřímný štěkot

Říká slon myši: „Ty jsi ale malá.”
„Však jsem také dnes ještě nic nejedla,” brání se myš.

K obchodníkovi s domácími zvířaty přichází člověk a rozrušeně oznamuje: „Pes, kterého jsem u vás před dvěma dny koupil, chcípnul.”
„To je zvláštní, u mě nikdy nic takového neudělal!”

Klokan na Hlavním nádraží: „Kde si tady můžu odskočit?”

„Chlapečku, proč koušeš toho psa?”
„Prosím, on začal.”

Na vesnici: „Slyšela jsem, že jste pojmenovali husy. Jak se vám to osvědčilo, sousedko?”
„Výborně, podívejte se sama. Támhle běží Peřina, to vedle je Polštář...”

Ve vlčí hospodě sedí vlci a chlastaj pivo, do toho nějakej rum a dobře se baví. Najednou se rozletí lítačky, do hospody vtrhne zajíc a řve: „Kdo je tu frajer, ať vstane!”
Všichni sedí.
„Tak mi všichni dáte kačku!”
Všichni vlci dají kačku. Druhý den jsou zase vlci v hospodě a vtrhne tam zajíc: „Kdo je tu frajer, ať vstane!”
Zase nikdo.
„Tak mi dáte všichni kačku!”
Všichni vlci dají kačku a když zajíc odejde, jeden z nich se zvedne a povídá: „Chlapi, je nás víc a jsme vlci, příště se všichni zvednem!”
Vlci souhlasí. Další den zase vtrhne do hospody zajíc a zařve: „Kdo je tu frajer, ať se zvedne!”
Všichni vlci se zvednou. Najednou se rozletí lítačky, do hospody vtrhne medvěd a zařve: „Frajeři to maj za bůra, ostatní za kačku!”

Do krokodýlova jezírka chodí žába na ryby. Krokodýl se kvůli tomu hněvá a v duchu si poví: „Zeptám se žáby, jestli mi chodí na ryby. Když odpoví, že ano, sežeru jí, protože je drzá a když odpoví ne, sežeru jí taky, protože lže.”
Na druhý den si hlídá krokodýl svoje jezírko a když přijde žába, ptá se jí: „Žábo, chodíš mi na ryby?”
Žába se na něj podívá a povídá: „Víš co, krokodýle, běž do prdele!”

Zvířátka v lese se dohodla, že si postaví sídliště. Do města na příslušné úřady půjde liška, ta je dost fikaná, všechna potřebná potvrzení a povolení rychle vyřídí... řekla si zvířátka. A tak tedy liška šla. Přešel den, dva, týden, měsíc a po měsíci se liška vrací se stáhnutým ocasem a celá zničená říká: „35 potvrzení mám, jen to 36. - poslední se mi už vyřídit nepodařilo.”
Tak se do města vydá medvěd. Ten jako nejsilnější v lese určitě zařídí, abychom tu měli sídliště - přemýšlela zvířátka. Přešel den, dva, týden, měsíc a po měsíci se medvěd celý vystresovaný a vyhublý vrací a říká: „35 potvrzení mám, jen to 36. - poslední se mi už vyřídit nepodařilo.”
Zvířátka se už pomalu smiřují s tím, že dál budou bydlet v podmínkách nedůstojných pro zvíře 21. století, když tu najednou řekne oslíček: „Já bych to zkusil vyřídit!”
Ostatní zvířátka se začnou smát a říkají: „Ani liška se svým intelektem a ani medvěd z pozice moci to nedokázali vyřídit, už jen ty to dokážeš!”
Ale oslík se těmito řečmi nedal odradit a vydal se do města. Za tři dny se zvířátka vzbudila kvůli velkému ruchu a vidí, jak už z dálky jde osel a mává všemi potvrzeními. Za zády mu jedou bagry, jeřáby, nákladní auta s pískem apod. Zvířátka se nestačí divit a ptají se osla, jak se mu to podařilo vyřídit.
„Velmi jednoduše,” říká osel. „Přijdu na úřad, otevřu první dveře - spolužák, druhé dveře - spolužák, třetí dveře - spolužák...”

Co vznikne, když zkřížíte želvu s krávou?
Tele s helmou.

Potkali se dva: „Kam jdeš s tím psem?”
„K hodináři.”
„Co má společného pes s hodinářem?”
„Zůstává mi každých pět minut stát!”